PAMÁTNÍK NA MÍSTĚ BÝVALÝCH ČAJÁNKOVÝCH KASÁREN - FRÝDEK-MÍSTEK

Negarantovaná informace
Adresa:738 22 Frýdek-Místek
GPS:49°40'40,638"N, 18°20'41,317"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)

Památník připomínající hrdinný odpor místní vojenské posádky proti postupu okupační německé armády ze dne 14.3.1939.
Odkaz obránců Čajánkových kasáren je aktuální a zřetelný dodnes: Za vlast a svobodu je třeba bojovat!

HISTORIE


PŘEDEHRA K DRAMATU
Druhá světová válka začala pro Československo odtržením Sudet na základě tzv. Mnichovské dohody na podzim 1938, posléze odtržením Slovenska (14.3.1939), okupací a vytvořením Protektorátu Čechy a Morava (15.3.1939). Německé okupační jednotky začaly severní Moravu obsazovat již v předvečer, 14.3.1939, zřejmě z obavy, aby tuto strategickou průmyslovou blast neobsadila, jako první polská armáda, která již okupovala 810 km2 slezského a 226 km2 slovenského území.

ČAJÁNKOVA KASÁRNA
V budově Čajánkových (Czajánkových) kasáren (pojmenovaných podle majitele textilní továrny, která zde dříve sídlila) byl od roku 1934 umístěn především I. prapor 8. pěšího pluku Slezského. V osudný den se v kasárnách nacházelo zhruba 300 nováčků, kteří základní vojenskou službu nastoupili teprve 1. března 1939. Tentýž den zde rovněž bylo okolo třiceti délesloužících poddůstojníků a aspirantů na kurzu polského jazyka.

NĚMECKÝ POSTUP - 14. BŘEZEN 1939
Přibližně v 17:30 zahájil 84. pěší pluk wehrmachtu postup od Hrušova nad Odrou směrem na Ostravu. Zhruba o dvacet minut později dorazil jeho vojenský předvoj do Místku, kde část jednotek obsadila za pomoci místních henleinovců budovu okresního úřadu a policejní stanici. Zbytek vojáků pokračoval dále do centra Místku.
První nepřátelské vojáky na motocyklech považoval pplk. Karel Štěpina za nahlášené jednotky jedoucí na Slovensko. Avšak čeští strážní byli záhy vyvedeni z omylu, když je německý důstojník vyzval, aby se mu vzdali. Oba strážní to odmítli a zahájili po útočnících palbu.
Mezi prvními se do střetu zapojili účastníci kurzu polštiny pod vedením kpt. Karla Pavlíka. Ten začal nejen organizovat obranu kasáren, ale sám se ujal lehkého kulometu. Souběžně s touto události vyhlásil posádkový dozorčí por. Karel Martínek poplach.
Naši vojáci měli (kvůli smířlivé politice české vlády vůči nacistickému Německu) v kasárnách jen minimum lehkých zbraní a ještě méně munice. Přesto úspěšně čelili ohromné přesile a odrazili všechny útoky. Němcům nepomohlo ani protitankové dělo a obrněné auto. Nakonec však přišlo nevyhnutelné, a když začala docházet munice, nařídil velitel praporu pplk. Karel Štěpina zastavení palby. Samotný boj probíhal přibližně 30 minut. Zatímco obránci kasáren měli jen dva lehce raněné, na německé straně je uváděno 6 až 18 mrtvých a 6 těžce raněných

EPILOG
Posádka Čajánkových kasáren byla sice internována, ale jen krátce. Okupanti se totiž z politických důvodů snažili tento vojenský střet utajit.

Kpt. Karel Pavlík dále působil za války v ostravské odbojové skupině Za vlast! Spolupracoval mimo jiné také s škpt. Václavem Morávkem. Byl zatčen gestapem v září 1942, krutě vyslýchán, poté transportován do koncentračního tabora Mauthausen, kde byl v lednu 1943 popraven.
Por. Karel Martínek se také aktivně zapojil do odboje a byl díky zradě zatčen. Prošel koncetračními tábory Flössenburg a Mauthausen, kde se dožil konce války. Po válce sloužil jako velitel panceřových vlaků v Milovicích. Po únoru 1948 se zapojil do příprav vojenského povstání proti komunistické diktatuře. Za tento čin byl odsouzen k patnáctiletému trestu, z něhož si odseděl 7 let. Zemřel v roce 1975.

Zdroj informací: Vlastenecký klub, Kunčice po Ondřejníkem, www.v-klub.cz